Tímto blogem se snažím s nadsázkou vypořádat s různými situacemi, které při soužití s myslivcem nastaly.

Pacient

3. září 2018 v 9:00 | Vaše zelená manželka
Po mnoha a mnoha úvahách a debat zda na naší feně odchovat jeden vrh štěňat, jsme se s mým myslivcem nakonec rozhodli, že to neriskneme. A vznikly nové debaty - kastrovat, či nekastrovat. Po zvážení všech pro a proti zvítězila kastrace. Jednoznačně jsem s touto variantou souhlasila. Jednak fenu hárání ovlivňovalo už měsíc před a měsíc po něm, jednak kdo to má doma pořád uklízet, když se fena naučila sundat si (tzn. totálně zlikvidovat) hárací kalhotky.
Zbývalo domluvit termín. Kolem hárání se kastrace nedoporučuje kvůli překrvení orgánů a na parné léto jsem už operaci nechtěla nechat. Nakonec jsme se s veterinářem dohodli na celkem rozumném termínu a fenu k němu odvezli - samozřejmě s obavami o ní, jak už to u majitelů psů bývá. Narkóze vzdorovala dlouho, ale nakonec jsme ji spící v ordinaci opustili.
Asi za dvě hodiny jsme si pro ni přišli. Veterinář nás varoval, že se sice probouzí, ale stát a chodit ještě nebude, tak nám ji pomůže odnést do auta, přece jen je dost velká, tak aby se stehy na břiše zbytečně nekrčily, kdyby ji nesl manžel sám. Vešli jsme s doktorem k pooperačním boxům, kde ležela naše fena obalená do bíla. Jakmile uviděla manžela, mrskala radostně ocasem, i když se jí svět ještě z narózy točil. Veterinář otevřel box připraven ke zvedání psa.
"Ke mně, holka," řekl nadšeně můj muž.
Fena poslušně a s radostí vstala a potácivě se sama dostala k autu s jištěním nohy mého muže, o kterou se občas opřela. Do auta jsme jí trochu pomohli, ona ulehla na deku na zadním sedadle a čekala na odvoz domů.
"Aby pes po narkóze takhle vstal a došel k autu, to jsem viděl poprvé!" kroutil veterinář hlavou, když jsme se loučili.
Doma jsme ji v prvních dnech hlídali, ale žádné problémy nenastaly a třetí den si roztrhala obvaz. Další den jsem s ní už vyrazila na krátkou rekreační procházku.
S mým myslivcem jsme se dohodli, že než feně vytáhneme stehy, nechá mi ji doma, když pojede do lesa. Nemělo by smysl brát ji k myslivecké práci a jednalo se jen o zhruba deset dní.
Pátý den od operace se můj zelený muž oblékal do mysliveckého. Fena zbystřila, začala mrskat ocasem a postavila se do dveří. Význam toho chování zněl jasně: "Páníček sám nikam nepojede!"
Měli jsme radost, že se feně ulevilo tak brzy, a i pro její psychiku a pracovní nasazení ji můj chlap vzal s sebou, i když si moc dobře uvědomoval, že ji musí v každém případě hodně šetřit.
Fena se nám kastrací zklidnila. Hormonální výkyvy nálad už se neobjevují, což oceňujeme hlavně v době honů. A pracovně funguje jako nikdy předtím!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Chtěli byste, aby se váš potomek stal myslivcem?

Ano 69.2% (9)
Ne 15.4% (2)
Nevím 15.4% (2)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama